Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.
„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.
Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
Evropa hájí princip, že se hranice nemění silou. Pokud by přišel Putin s dalšími nesmyslnými požadavky, má být připravena přitvrdit, míní ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
„Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
