Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dnešní schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce bude vítězstvím pro Putina. Tvrdí to mnohá západní média včetně například amerického deníku The New York Times (NYT). Podle nich se od schůzky nedá očekávat průlom, pokud jde o ukončení bojů v ruské válce proti Ukrajině. Například italský deník La Stampa se obává, že ze summitu nevzejde víc než společná fotografie, a americká zpravodajská televize CNN vyslovila obavu, že Trump se Putinem nechá zesměšnit.
Jednání prezidentů má podle Američanů začít v 11:00 místního času (ve 21:00 SELČ) a oba státníci budou mít tlumočníky. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že po setkání Trumpa s Putinem je plánován „bilaterální oběd“ a tisková konference. „Co se stane po jednání, je na prezidentu Trumpovi, a to je jeden z důvodů, proč tam letí,“ řekla mluvčí ve čtvrtek stanici Fox News.
Lidé v Syzrani v noci na dnešek podle ruského serveru BBC informovali, že na místní rafinerii zaútočily drony, ozvala se série výbuchů a začalo hořet. Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev informoval, že region čelil „masivnímu útoku bezpilotních letounů“. Na svém telegramovém účtu uvedl, že protivzdušná obrana jich podle předběžných informací 13 sestřelila.
Později útok na rafinerii potvrdil ukrajinský generální štáb. Podnik podle něho patří v rámci koncernu Rosněfť k těm větším a vyrábí se v něm například kerosin určený pro letadla a další pohonné hmoty, kterými zásobuje ruskou armádu. Na rafinerii drony útočily už letos v únoru a březnu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
