Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Server uvádí příklad ženy ze severního Kyrgyzstánu, která zvažovala, že na polytechnickou školu pošle 16letou dceru. „Myslela jsem, že jde o běžný vzdělávací program, ale když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách (školy) a výrobě dronů, byla jsem šokovaná,“ říká tato žena označovaná jako Samira.
Ústupky nepřesvědčí Rusko k ukončení války, ale záhodno je zvýšit tlak na Kreml. Uvedl to dnes dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
„Rusko válku protahuje, a proto si zaslouží silnější globální tlak. Rusko odmítá zastavit zabíjení, a proto nesmí získat žádné odměny ani výhody. A to není jen morální postoj – je to racionální postoj. Ústupky vraha nepřesvědčí,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích.
Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.
Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
