Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
ČR podporuje návrh bezpodmínečného příměří s Ruskem, který Ukrajina přijala už v březnu, hranice se nesmí měnit silou, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání zemí EU.
Evropská komise (EK) získala další 1,6 miliardy eur (zhruba 39 miliard Kč) z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Už dříve obdržela dvě platby z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Většinu těchto peněz vynaložila na podporu Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Ten Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.
V dnešní zprávě Evropská komise uvedla, že z třetí platby na podporu Ukrajiny prostřednictvím EPF vynaloží pouze pět procent, zatímco zbývajících 95 procent použije na podporu Ukrajiny pomocí Mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (ULCM). Ten podle EK poskytuje Ukrajině nevratnou pomoc při splácení dluhů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
