Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko si předvolalo italského chargé d'affaires, aby mu předalo protest kvůli údajné protiruské kampani v italských médiích v souvislosti s nedávným zrušením vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. O úterním předvolání diplomata dnes podle tiskových agentur informovalo ruské ministerstvo zahraničí.
Česko deseti miliony korun podpořilo projekt, který vyhodnotil ekologické a zdravotní dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Na webu o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. Přehradu okupovali Rusové hned na počátku invaze svých vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Vyhození přehrady do povětří předloni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i škody na životním prostředí. Desetitisíce lidí se ocitly bez pitné vody.
Projekt, který Česko podpořilo ve spolupráci s mezinárodním Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), se zaměřil na analýzu kontaminace sedimentů a vody v oblasti bývalé přehrady. Provedly se odběry a analýza vzorků, vyhodnotila úroveň kontaminace a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Dodatečnou finanční podporu poskytly též Japonsko a Spojené státy.
„Na základě těchto zjištění byl vytvořen koncepční model lokality, který slouží jako podklad pro cílená nápravná opatření a dlouhodobé strategie zmírňování dopadů a programů monitorování životního prostředí,“ uvedl úřad. Součástí projektu bylo i školení ukrajinských odborníků ve spolupráci s českými experty, zapojení místních komunit a veřejné konzultace.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
