Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.
Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
Přinejmenším sedm zraněných si vyžádal rozsáhlý útok ruských dronů na oblastní město Vinnycja na střední Ukrajině, oznámila zástupkyně šéfa oblastní správy Natalja Zabolotná s tím, že dva zranění jsou ve vážném stavu. Záchranáři upřesnili, že zranění utrpělo osm lidí a že drony zasáhly dva civilní průmyslové objekty a čtyři obytné domy. Ruské drony zasáhly továrnu polské skupiny Barlinek, na kterou zaútočily ze tří stran, uvedl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski s odvoláním na šéfa podniku specializujícího se na výrobu dřevěných podlah. „Zločinná válka Putina se přibližuje k našim hranicím,“ napsal ministr.
Americký prezident Donald Trump dostal od novinářů dotaz, zda za změnu jeho postoje k Ukrajině a Rusku může skutečně první dáma Melania. „Ona je velmi chytrá. Je svým způsobem velice neutrální. Je jakoby jako já. Ráda by, aby přestali umírat lidé,“ odvětil prezident s tím, že on sám není ani na jedné straně, respektive je na straně „toho, aby lidé přestali umírat“. A připomněl smrtelné bombardování měst – aniž označil viníka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
