Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
