Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky - dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský vojenský činitel.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo síly a navzdory velkým ztrátám postoupilo ve venkovských oblastech Pokrovsku i Kosťantynivky. Tato města leží na křižovatkách cest vedoucích k frontové linii z větších měst na území, které má pod kontrolou Ukrajina.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Prezident na nedávné konferenci Globsec v Praze uvedl, že chce v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ řekl tehdy.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to dnes mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
