Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.

Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.

„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.
Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.