Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.
Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.
Americký Kongres se zdráhá přijmout obsáhlý sankční balíček proti Rusku kvůli nejistotě ohledně postoje Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Píše o tom agentura Bloomberg.
Balíček obsahuje velké kroky proti Rusku, ale i proti dalším státům. Kromě jiného snižuje dovoz ropy a plynu a zavádí 500% cla pro státy, které od Rusku přijímají ropu - včetně Číny a Indie.
O podobě sankcí má ale rozhodnout právě prezident a Kongres si není jistý tím, jaký postoj přesně Trump k balíčku má. Podle zdrojů z jeho blízkého okolí se zdráhá přijmout radikální opatření, aby tím nepopudil Vladimíra Putina a konflikt tak neeskaloval.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„Dnes ráno, 7. června 2025, byla v Kurské oblasti při úspěšné operaci letectva sestřelena ruská stíhačka Su-35,“ uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
