Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, uvedl dnes český prezident Petr Pavel. Právě o zvýšení ekonomického a finančního tlaku na Rusko dnes v Bruselu jednal s představiteli Evropské unie. Tento zesílený tlak by podle něj měl být úzce koordinovaný se Spojenými státy, což se zatím zcela nedaří.
„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.
Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.
Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál, vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, řekl v Bruselu prezident Petr Pavel.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko nabízí Ukrajině vyjednávání o memorandu o možné budoucí mírové dohodě. Ukrajina se nyní musí rozhodnout, zda o něm chce jednat, doplnila. Evropští spojenci Kyjeva se podle Zacharovové snažili zabránit obnovení rozhovorů Ruska s Ukrajinou, ale marně.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
