Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.

Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině.
O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.
Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.