Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.
EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku.
Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.