Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.
Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.
Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.
Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
