Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Prioritou Ukrajiny na jednáních s ruskou delegací v tureckém Istanbulu je bezpodmínečné příměří. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPS) prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poznamenal, že pokud ruská delegace s příměřím nebude moci souhlasit, bude to znamenat, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí.
„Naší prioritou číslo jedna je plné, bezpodmínečné a opravdové příměří. Musí nastat okamžitě, aby se zastavilo zabíjení a aby položilo pevné základy diplomacii,“ řekl Zelenskyj. Pokud ruská delegace, kterou západní země a také generální tajemník NATO Mark Rutte označují za diplomatickou misi nižší úrovně, nebude moci s příměřím souhlasit, pak to podle Zelenského bude znamenat, že Putin jenom nadále podkopává diplomatické úsilí.
Ruský prezident Vladimir Putin musí usednout k jednacímu stolu a pokud se tak nestane, musí za své postoje nést odpovědnost. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásil britský premiér Keir Starmer. Rusko podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nedává najevo zájem o příměří s Ukrajinou, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo, proto na něj bude třeba zvýšit tlak.
„Rusko hraje své hry,“ řekl Starmer, podle kterého není Moskva v mírových snahách upřímná. Britský premiér naopak ocenil postoj Ukrajiny. „Ukrajina je jasně stranou míru,“ poznamenal.
Zatímco v Turecku začalo jednání mezi představiteli Ukrajiny a Ruska, ukrajinská média informovala o leteckém poplachu a explozích ve východoukrajinském městě Dnipro. Veřejnoprávní stanice Suspilne o explozích hovořila několik minut před zahájením jednání v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. Ruské úřady pak mluví o sestřelených ukrajinských dronech.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
