Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropa se probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ocenila, že Evropa dokáže postupovat jednotně, aby dokázala čelit nejen ruské agresi vůči Ukrajině, ale také dalším krizím včetně pandemické či klimatické.
Na Ukrajinu se vrátila těla dalších 909 vojáků, kteří padli v bojích proti Rusku. S odvoláním na koordinační štáb pro válečné zajatce to dnes napsal ukrajinský server Ukrinform. Kyjev naopak Rusku předal těla 34 padlých krajanů.
Těla ukrajinských vojáků se vrátila z Kurachovské, Pokrovské, Bachmutské, Vuhledarské, Luhanské, Záporožské, Sumské a Charkovské oblasti i z ruských márnic. Na repatriaci se podílela například ukrajinská tajná služba SBU, ministerstvo vnitra nebo ozbrojené síly. Vládní koordinační štáb za pomoc poděkoval i Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí. První přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze v roce 2022 tak trvalo zhruba dvě hodiny.
Zdroj agentury Reuters z ukrajinské diplomacie řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve.
Také agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele napsala, že Rusko vzneslo „nepřijatelné požadavky“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
