Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Další etapou v rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem by mělo být jednání mezi prezidenty, uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov v Istanbulu.
Polský premiér Donald Tusk dnes obvinil ruské hackery z útoku na internetové stránky své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, bránící se déle než tři roky ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
„Dva dny před volbami skupina ruských hackerů působících na (sociální síti) Telegram napadla internetové stránky Občanské platformy. Terčem jsou také weby Levice a PSL,“ napsal Tusk a dodal, že bezpečnostní služby intenzivně pracují, útok však pokračuje.
Nový německý kancléř Friedrich Merz na dnešním summitu Evropského politického společenství (EPC) v Tiraně hovořil o nelegální migraci. Rovněž za jedno hlavních témat označil pokračující ruskou invazi na Ukrajinu. Kancléř doufá, že Evropanům společně se Spojenými státy se podaří přispět k ukončení ozbrojeného konfliktu, který je v Evropě největší od konce druhé světové války. Dnešní jednání Ukrajinců s Rusy v tureckém Istanbulu, které ale příměří nepřineslo, označil za zklamání. Zodpovědnost připsal Moskvě.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
