Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Pokud chtějí evropské státy posilovat svou bezpečnost, musí být ekonomicky silné a mít odolnou energetickou infrastrukturu. Český premiér Petr Fiala (ODS) to řekl novinářům dnes ráno v Praze před odletem na summit Evropského politického společenství (EPS) v Tiraně. Hlavním tématem neformálního setkání čtyřicítky evropských lídrů v albánské metropoli bude bezpečnost. Mluvit by podle Fialy měli také o válce na Ukrajině nebo evropské reakci na americká cla. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chce hovořit i o postoji české vlády k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.
„Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“ prohlásil Fiala.
Do Istanbulu má dnes na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací přicestovat americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem. Ta ale nyní v plánu není.
V Istanbulu by dnes měla začít první přímá rusko-ukrajinská jednání za tři roky války, původně plánovaná na čtvrtek, ale podle ruských agentur odložená z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.Ten ve čtvrtek večer uvedl, že očekává schůzku se zástupci Ukrajiny dnes v 10:00 místního času (9:00 SELČ).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
