Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Pokud by pokročila jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které se dnes mají konat v Istanbulu, zajel by americký prezident Donald Trump v pátek do Turecka. Šéf Bílého domu to dnes podle agentury AFP řekl během návštěvy Kataru.
„Víte, kdyby se něco stalo, tak bych tam v pátek jel,“ řekl dnes Trump.
Rubio dnes novinářům řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení a že cesta k zastavení bojů vede přes diplomacii. Zároveň zopakoval americký postoj, že je třeba dosáhnout pokroku v nadcházejících dnech. USA navrhly 30denní příměří. S tímto návrhem Ukrajina už dříve souhlasila, Rusko ale zatím jasně neřeklo, zda na takovou možnost přistoupí. Rubio v minulých týdnech opakovaně řekl, že pokud nenastane v hledání cesty k míru pokrok, mohly by se USA ze snah o zprostředkování konce války stáhnout.
Neúčast ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu, kam vyslal svého poradce Vladimira Medinského, svědčí o zbabělosti šéfa Kremlu. Dnes to novinářům před neformálním setkáním ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.
„Je otázkou, jestli to vůbec nazvat jednáním o míru. Putin se toho zjevně bojí. Poslal jednu z ideologických figur, už to samo o sobě je signálem, jak k tomu bude přistupovat, tedy ne moc pozitivně,“ řekl Lipavský o istanbulském jednání.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
