Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ozvala se potrefená husa, okomentovala česká diplomacie vyjádření ruské ambasády, ve kterém se ohradila proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem.
Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí dnes ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské lídry za vojenskou agresi proti Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.
Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří dnes ve Lvově nejsou.
Za propagandu označil maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění Kyjeva, že na Ukrajině působila maďarská špionážní síť, píše Reuters.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
