Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.
V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.
Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.
V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
