Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
