Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Charkovská oblastní prokuratura podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že Rusové udeřili na Charkov třemi střelami Iskander, z nichž přinejmenším jedna explodovala ve vzduchu. „Vybuchla ve vzduchu s cílem způsobit co největší škody na civilních objektech,“ uvedla prokuratura.
V Česku pracuje 155 000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. Novinářům to řekla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 000 příchozích z Ukrajiny.
„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 000. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovněprávní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.
Čínské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého Čína dodává Rusku zbraně. Jeho výroky označilo za nepodložené, píše agentura Reuters.
Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, řekl Lin Ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že Čína „přísně kontroluje“ předměty dvojího využití.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
