Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.
O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.
„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.
Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.
Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.
Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
