Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Město Sumy se dnes znovu zahalilo do smutku. Blízcí se rozloučili s rodinou Mykolenkových, která zemřela v neděli při brutálním ruském útoku. Jednou z více než tří desítek obětí byl i teprve jedenáctiletý Maksym.
Soud v Rusku zvýšil pokutu pro ukrajinskou státní energetickou společnost Naftohaz na 1,3 miliardy USD (28,6 miliardy Kč) z dřívějších 150 milionů USD za to, že se Naftohaz obrátil na mezinárodní arbitráž kvůli sporu o tranzit plynu s ruskou společností Gazprom. S odkazem na ruská média o tom dnes informovala agentura Reuters.
Oblastní soud v Petrohradě rozhodl proti společnosti Naftohaz už loni, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Spor se týká pětileté smlouvy o tranzitu plynu, která vypršela 1. ledna 2025, protože Ukrajinci ji odmítli prodloužit. Po jejím skončení tak Rusko zastavilo vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová v polovině příštího týdne navštíví Prahu. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) bude mluvit o spolupráci jejich institucí, transatlantické spolupráci či situaci na Ukrajině, řekl ČTK mluvčí šéfky dolní komory Martin Churavý. Podle newsletteru Evropského parlamentu se Metsolaová setká také s premiérem Petrem Fialou (ODS) či šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
