Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes budou opět zabývat situací na Ukrajině, která se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi. Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy si přitom v neděli vyžádal 34 mrtvých a přes stovku zraněných. Ukrajina už před několika týdny souhlasila s americkým návrhem na příměří, Rusko nikoliv a klade si další podmínky.
S ministry se prostřednictvím videokonference jako vždy spojí i jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, aby je informoval o nejnovějším vývoji a naléhavých potřebách Kyjeva.
Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny nejméně s 34 oběťmi na životech a 117 zraněnými označil americký prezident Donald Trump za strašný. Ruský útok představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil například šéf OSN António Guterres. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v rozhovoru s americkou televizí CBS nepřímo vyzval Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a viděl zkázu, kterou po sobě zanechává ruská agrese.
„Myslím, že je to strašné. Bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale myslím, že je to hrozná věc,“ řekl prezident USA novinářům na palubě Air Force One, jímž se vracel z víkendového pobytu na Floridě zpět do Washingtonu. Podle AFP se ale Trump vyhnul přímému obvinění Ruska.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
