Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.

„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.
Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.
Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.