Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko tvrdě zkritizoval výrok šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o útoku na Sumy „Je to jako říkat, že 11. září (útok na USA z roku 2001 – pozn. ČTK) byla akorát ,chyba' Al-Káidy,“ uvedl podle listu The Times ukrajinský činitel a dodal, že Trumpovo vyjádření ukazuje na to, že někdo z jeho okolí prosazuje ruské narativy. „Věřím, že by FBI měl vyšetřit, kdo v Trumpově okolí šíří ruskou propagandu. Je to nebezpečné,“ dodal Merežko.
Oblastní město Sumy na severovýchodní Ukrajině se vzpamatovává z jednoho z nejvražednějších útoků této války. Agresor podle ukrajinských médií usmrtil 35 lidí včetně dvou dětí. Dalších nejméně 117 lidí bylo zraněno. Mezi nimi i třináctiletý Kyrylo Illiašenko, který se zranil, když pomáhal lidem evakuovat se z hořícího autobusu. Sám ohnivé zkáze utekl oknem, informovala agentura AP.
Slovenský premiér Robert Fico se zatím nechtěl vyjádřit k útoku na ukrajinské město Sumy. Opozice mu vyčítá proruské postoje a mlčení k nedělnímu krveprolití.„Já odsuzuji zabíjení, všechno zabíjení odsuzuji. Vždy jsem to dělal a budu to dělat, ale nemám dost informací, abych teď jen tak něco povídal,“ řekl Fico novinářům v Košicích na východě Slovenska.
„Hroznou tragédii řeší celý civilizovaný svět, ale naše vláda zase strká hlavu do písku,“ uvedl šéf parlamentní opozice Michal Šimečka.
Ruský útok přitom už včera odsoudil prezident Pellegrini. „Mezinárodní společenství musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak, aby toto vraždění skončilo a Rusko začalo řešit otázky míru u jednacího stolu, a ne řízenými střelami, které zabíjejí nevinné lidi,“ uvedl.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
