Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dvě rakety Iskander-M na ukrajinské město Sumy odpálili ruští vojáci ze 112. a 448. raketové brigády, a to z obce Leski ve Voroněžské a z Ležeňki v Kurské oblasti na západě Ruska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jedna z raket byla vybavena hlavicís kazetovou municí, aby zabila co nejvíce civilistů, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Dnešní útok na ukrajinské město Sumy ukazuje na naléhavou potřebu přimět Rusko k příměří. Napsal to francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém příspěvku na sociální síti X. Při ruském raketovém útoku dnes zemřelo nejméně 31 lidí a dalších více než 80 bylo zraněno.
„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat - s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ dodal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.
„Bez skutečně silného tlaku, bez řádné podpory Ukrajiny, bude Rusko tuto válku nadále protahovat. Jsou to dva měsíce, co (ruský prezident Vladimir) Putin ignoroval americký návrh na úplné a bezpodmínečné příměří,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
