Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Státní zástupce obžaloval z teroristických trestných činů pět lidí a polovojenskou skupinu, která před osmi lety poslala Čecha bojovat proti Ukrajině. Některým z nich hrozí až 15 let vězení. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Kauzu spojenou se skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír otevřela zásahem v dubnu 2021 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vinu všichni obvinění odmítají.
„Dne 4. dubna byla podána obžaloba na pět fyzických osob a na jednu právnickou osobu, a to k Městskému soudu v Praze,“ uvedl žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Obžaloba byla podána pro tyto trestné činy: zločin podpory a propagace terorismu spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, zločin účasti na teroristické skupině, zločin financování terorismu ve prospěch organizované zločinecké skupiny,“ dodal.
Slovenský prezident Peter Pellegrini odsoudil jako brutální dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde ruské rakety zabily desítky lidí a další zranily. Vůdce slovenské opozice Michal Šimečka podle médií vyzval premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Juraje Blanára, aby také oni ruský útok odsoudili.
„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal na sociální síti X slovenský prezident.
Útok na Sumy dokazuje, že Rusko to s mírem na Ukrajině nemyslí vážně, uvedl prezident Petr Pavel. Bez většího tlaku na Rusko to podle něj nepůjde.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
