Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podívejte se na nové snímky z pohřbu ukrajinského vojáka ve městě Slavuta.
V Česku by mohlo trvale zůstat na 260.000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708.700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.
„Nyní předpokládáme, že kolem 70 procent těchto osob (uprchlíků z Ukrajiny) pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2035,“ uvedli autoři studie. Podle nich bude ale záležet na dalším vývoji situace na Ukrajině.
Rusko vyslalo při nočním útoku na Ukrajinu 88 dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana jich 56 sestřelila. Oznámilo to dnes na síti Telegram ukrajinské letectvo.
Škody po útoku byly hlášeny v pěti ukrajinských regionech na severu, v centru, východě a na jihu země. Podle prohlášení se 24 dronů „ztratilo“ poté, co armáda pomocí technologie elektronického boje narušila jejich řízení a přesměrovala je jinam.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
