Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, řekl dnes na závěr dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu českým novinářům.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.
Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
