Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

„Rusko k dnešnímu dni zničilo 214.000 objektů občanské infrastruktury. Úplně zničila 173.000 obytných domů, 4000 škol, tisíce nemocnic. Jen na naše elektrárny podniklo od začátku války 773 útoků. Zničilo 9000 komunikačních objektů,“ řekl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Světová banka odhaduje škody, které Rusko způsobilo Ukrajině agresí, na 524 miliard dolarů (asi 11,9 bilionu Kč), uvedl Jermak. Dodal, že skutečná výše škod může být mnohem vyšší. Ukrajina proto vytváří databázi škod, které způsobila ruská agrese. „Tady umělá inteligence skutečně může pomoci vyřešit tento úkol,“ poznamenal.

V ukrajinském městě Dnipro zemřel v nemocnici místní činitel poté, co explodoval jeho automobil. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na generální prokuraturu, která případ vyšetřuje jako podezření na teroristický útok. Policie podle stanice BBC prověřuje několik možných motivů včetně eventuálního zapojení ruské tajné služby, ale také nepřátelských vztahů mezi obětí a možným pachatelem.
Exploze podle ukrajinských úřadů otřásla vozem brzy ráno. „Činitel byl při útoku zabit. Jeho manželka byla zraněna a v současné době je v nemocnici,“ uvedla v prohlášení generální prokuratura podle AFP.

Situace v ruské Belgorodské oblasti, kam se před dvěma týdny pokusily proniknout ukrajinské jednotky, je pod kontrolou. Podle ruské státní agentury RIA Novosti to řekl velitel čečenských zvláštnich jednotek Apti Alaudinov.
„Všeobecně je naše situace celkem dobrá,“ citovala ho RIA Novosti. „Nepřítel se neunavil a vhazuje další a další maso, i když každý den vidí, že má strašné ztráty a žádných výsledků nedosáhne." Reuters podotýká, že informace poskytnuté Alaudinovem nelze nezávisle ověřit.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.