Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl předseda vlády a ODS Petr Fiala na debatě o bezpečnosti. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ pronesl na akci, kde se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany.
Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí. Na dnešní konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS) to uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Růst výdajů na obranu podle něj skýtá příležitost zvýšit českou konkurenceschopnost, vybídl k rozvoji širší spolupráce mezi armádou, byznysem, průmyslem a vysokými školami.
Aktuální doba je podle Pojara přelomová a až v budoucnu se ukáže, jestli hlavním zlomem byl ruský útok na Ukrajinu před třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ uvedl. Už za Obamy se podle Pojara těžiště americké politiky začalo od Evropy přesouvat jinam.
Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuálních vztahy a západní rodinné modely. Označení organizace za nežádoucí de facto znamená její zákaz činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.
Podle Reuters prokuratura uvedla, že zákaz činnosti se vztahuje na dvě nevládní organizace, které mají název Elton John AIDS Foundation, přičemž jedna je registrovaná ve Spojených státech a druhá v Británii. Nadace EJAF financuje programy léčby HIV v mnoha zemích. Kromě toho se zasazuje za práva sexuálních a genderových menšin (LGBT+).
HIV/AIDS představuje v Rusku velkou zdravotní krizí, více než milion lidí žije s tímto virem, poznamenal server The Moscow Times. Přístup k léčbě je podle něj omezený, zejména ve venkovských oblastech, přičemž úřady udělaly jen málo pro boj se stigmatem obklopujícím nemoc.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
