Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko dnes slíbilo další vojenskou pomoc Mali, Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty. Píše to agentura AFP po jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ministry zahraničí těchto západoafrických zemí. Trojice afrických zemí posiluje vztahy s Moskvou už několik let a odklonila se od Západu a především Francie, která v oblasti měla velký vliv.
Výsledek války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví, řekl dnes v Bruselu českým novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský. Bedlivě to podle něj sleduje Čína. Právě Ukrajina byla jedním z témat prvního dne jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v bruselské centrále NATO. Ministři podle Lipavského diskutovali také o dalších rizicích, kterým Evropa čelí, či o zvyšování výdajů na obranu.
Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.
„Rusko zůstává i nadále existenční hrozbou. Na Ukrajinu míří stovky šáhedů každou noc. To není možné ignorovat, očekáváme důraznou odpověď,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie během společného prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Zastavíme Rusko na Ukrajině? Naše odpověď zní ano, ale jen když se tlak na Rusko zvýší a Ukrajina bude posílena,“ dodal. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
