Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.
„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.

„11letý Jens z Dánska vybral více než 34 000 dánských korun (asi 114 000 Kč) pro děti z Ukrajiny, které přišly o domov,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „Jens vlastníma rukama vytváří velikonoční korálkové ozdoby v modrých a žlutých barvách, prodává je a veškerý výtěžek věnuje na charitu.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že při útoku na Charkov na východě Ukrajiny bylo zraněno několik lidí včetně tří dětí. Podle něj také pokračují ruské útoky na ukrajinskou energetiku: v Sumské oblasti zasáhl dron rozvodnu a v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodil dělostřelecký útok dráty vysokého napětí.
„Tato systematická a neutuchající podoba ruských úderů jasně ukazuje, že Moskva pohrdá diplomatickým úsilím partnerů,“ napsal Zelenskyj na telegramu s tím, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten zajistit byť jen částečné příměří.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.