Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinské diplomacie. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
