Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vladimir Putin promluvil na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě.
Opět označil sankce uvalené na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu za „nelegitimní“. Podle ruského prezidenta bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti,“ cituje ho BBC.
Ukrajinský ministr strategického průmyslu Smetanin dnes v Praze předal poradci pro národní bezpečnost Pojarovi Řád knížete Jaroslava Moudrého.
„Myslím si, že Rusko nás považuje za slabé. A to je nebezpečné, protože Rusko útočí vždycky na slabé, nikdy na silné,“ řekl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Rusko je pro ČR nejvíc zásadní a urgentní hrozba, byť ne jediná, řekl Řehka. „Ta doba, kolik máme času na přípravu, se vyhnout problému, se postupně zkracuje,“ podotkl. Odhaduje, že na to, aby to Rusy lákalo, udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě vážné problémy, potřebují i méně než pět let.
Zabránit se tomu dá obranou a odstrašením, uvedl Řehka. To vyžaduje reálné kapacity a schopnosti a reálnou vůli je použít. „Nemyslím si, že Rusko úplně věří, že máme jako Evropa vůli a jednotu se mu stavět,“ řekl. K tomu, aby to Rusko pochopilo a začalo tomu věřit, podle něj v Evropě nyní směřují iniciativy například ve vztahu k Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
