Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Obrazem: Ruská armáda ve městě Sudža
Britský premiér Keir Starmer na úvod dnešního virtuálního summitu světových lídrů věnovaného Ukrajině vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News, podle níž britský ministerský předseda na online setkání prosazuje další podporu Ukrajině.
„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit potenciální mírovou dohodu.
Ruské ministerstvo obrany se o celkovém počtu vyslaných ukrajinských dronů obvykle nezmiňuje, na svém telegramovém účtu informovalo o 126 sestřelených bezpilotních letounech během noci a dalších několika pak během dne.
Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle serveru Meduza informoval o odražení rozsáhlého dronového útoku v regionu. Obyvatelé Volgogradu hlásili výbuchy znějící nad městem, napsala ruská služba BBC. Kvůli úderu byl omezen provoz na letištích ve Volgogradu a Saratově, dodala. Po pádu trosek dronu ve Volgogradu vzplála tráva poblíž rafinérie společnosti Lukoil, cituje Meduza portál Mash a dodává, že podle kanálu Astra začalo hořet rákosí v oblasti železniční stanice Sarepta ležící několik kilometrů od tamního ropného podniku.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
