Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj pokud jde o příměří na Ukrajině a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).
Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.
Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců.
„Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády,“ napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. „Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni,“ zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
