Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropská unie by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti půjček na tuto oblast až ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.
Dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko byly pozastaveny. Oznámil to dnes podle agentury Reuters slovenský přepravce ropy Transpetrol. Dodal však, že ve večerních hodinách očekává obnovení dodávek. Zastavení dodávek ropovodem Družba zmiňuje rovněž Maďarsko, podle kterého je to důsledek ukrajinského dronového útoku, píše Reuters.
Firma Transpetrol podle Reuters uvedla, že dodávky byly zastaveny kvůli „technickým důvodům mimo území Slovenska“. Do Česka neteče ropa prostřednictvím ropovodu Družba již od minulého týdne. Rafinérská společnost Orlen Unipetrol v pondělí oznámila, že začíná využívat slíbenou ropu ze státních rezerv.
Ruský prezident Vladimir Putin záměrně stanovil „maximalistické“ požadavky na území a neutralitu Ukrajiny, protože věděl, že budou pro Kyjev a evropské země pravděpodobně nepřijatelné, uvedli pro agenturu Bloomberg anonymní západní představitelé.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
