Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Pod dokumentem přijatým na sobotním setkání členů bývalé protikomunistické opozice v pražské Lucerně jsou podepsáni kromě signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) i další občanští aktivisté.
„Nedosáhneme trvalého míru, když mu budeme ustupovat. To nikdy nezafungovalo,“ konstatoval Jan Jacob (TOP09) v pořadu Partie k tématu míru na Ukrajině na adresu ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Podle něj bychom měli mít jednotnou armádu, jakožto EU. „Klíčové je, aby se našli lídři za Evropu,“ souhlasí Jacob s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) o tom, že se musí na jednání najít silná evropská osobnost. Za Jacoba by to mohl být i vítěz německých voleb.
Ukrajinský dron v noci na dnešek zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil. Moskva dnes rovněž oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
