Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Miliardář Elon Musk se na své síti X vyslovil pro vystoupení z NATO, USA by podle něj Evropě neměly platit její obranu, píše Bloomberg.
Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.
„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.
Na závěr pořadu Partie se exprezident Miloš Zeman zamyslel nad tím, jestli by dávalo smysl referendum občanů o vystoupení ČR z Evropské unie a z NATO. „Jenom totální idiot by se vzdal struku, ze kterého prýští dobré mléko,“ komentoval možné odcházení. A co se týče NATO, i zde má Miloš Zeman jasný názor. „Já jsem zažil rok 68, zažil jsem sovětskou okupaci. Od té doby nedůvěřuji Rusku. Kdyby nebylo ruské agresivity, trošku bych uvažoval, jestli NATO potřebujeme, ale jelikož je Rusko agresor, nu…,“ uvedl. Dodal ale, že by klidně pro referendum vlastně byl, protože „věří v moudrost většiny českých voličů.“
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
