Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyrazil jednat do Polska. Přivítal ho jeho protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz.
Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
„Máme prostředky rozvědných služeb, které lze využít k pomoci Ukrajincům,“ řekl podle agentury Lecornu. Dodal také, že sdílení informací americké rozvědky s Ukrajinou je pozastaveno od středečního odpoledne.
Litva dnes odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.
Země, která sousedí s Ruskem, krok odůvodňuje snahou o zvýšení své bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Parlament Litvy opuštění od dohody odhlasoval už loni v červenci, ale vláda od ní mohla formálně odstoupit až po půl roce. Litva je tak vůbec první zemí, která od mezinárodní dohody zakazující kazetovou munici odstoupila. Podepsala ji v roce 2008.
Kazetová munice je kontroverzní, protože se rozpadá ještě ve vzduchu na velký počet malých náloží, které mohou zasáhnout velkou plochu a způsobit ničivé škody. Problematická je především kvůli riziku zamoření zasažených oblastí nevybuchlými náložemi, které poté zvyšují civilní ztráty.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
