Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.
„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.

Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“
Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.
Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.
O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.