Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.
"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo 103 ze 154 dronů a že dalších 51 z radarů zmizelo zřejmě díky obrannému rušení. AFP nicméně upozornila na to, že v této bilanci je rozpor, neboť ukrajinské regionální úřady ohlásily oběti.
V Oděské oblasti na jihu Ukrajinu zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění. V Charkově na severovýchodě země zůstalo po dronovém útoku nejméně 12 zraněných, v Chersonu na jihu pak další dva.
Mrtvé ohlásily úřady také v Doněcké oblasti, která je z velké části pod ruskou okupací. Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin později podle The Kyiv Independent upřesnil, že zahynuli čtyři lidé a šest dalších bylo zraněno.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
