Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Severské a pobaltské země se dnes zavázaly zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání ruské invazi. Oznámení přichází v době, kdy jsou vedoucí představitelé těchto zemí spolu s dalšími evropskými lídry v Kyjevě na setkání, které zorganizoval v den třetího výročí napadení své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O společném prohlášení severských a pobaltských států informuje agentura AFP.
Tato skupina zemí se zavázala poskytnout Ukrajině další podporu, zejména v podobě „vybavení a výcviku pro vojenskou jednotku velikosti brigády“ a investicemi do ukrajinského obranného průmyslu. Podle norské vlády by se brigáda, kterou země pomohou vyzbrojit a vycvičit, měla skládat z 3000 až 5000 vojáků.
„Výsledek války bude mít zásadní a trvalé dopady na evropskou a transatlantickou bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti Finska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny a premiéři Dánska, Estonska, Islandu, Norska a Švédska.
Výdaje na obranu je třeba navýšit podle premiéra Petra Fialy (ODS) na minimálně tři procenta hrubého domácího produktu během několika dalších let. Peníze musí být utraceny rozumně a účelně, uvedl v dnešním projevu k občanům. Je podle něj také třeba, aby Evropská unie změnila fiskální pravidla, která umožní další obrovské investice do obrany a bezpečnosti. Na její posílení by mohlo jít nepoužitých 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) z Fondu obnovy, míní premiér.
K další vojenské podpoře Ukrajiny je třeba využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, uzavřel Fiala výčet možných zdrojů k financování obrany a bezpečnosti.
Více čtěte ZDE.
„Ukrajina už tři roky s obdivuhodnou odvahou bojuje proti agresorovi – Rusku. Za suverenitu a svobodu,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macon na síti X.
„Naše podpora Ukrajiny zůstane neochvějná. Jsem ve Washingtonu, abych to znovu potvrdil a postoupil vpřed s prezidentem Donaldem Trumpem a našimi spojenci,“ dodal.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
