Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
ČR dala na dávky a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny do konce loňska 62,5 mld. Kč. Na odvodech a části daní od nich vybrala 55,5 mld.Kč, vyplývá z dat MPSV.
Lidé si dnes v centru Prahy připomenou třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Nevládní organizace svolaly na odpoledne na Staroměstské náměstí shromáždění, na kterém vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Promluvit by kromě prezidenta měl i velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč. Známí čeští herci přednesou příběhy lidí zasažených válkou a nebude chybět ani hudební vystoupení.
Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři.
Při válce na Ukrajině, která v pondělí vstoupí do čtvrtého roku svého trvání, zemřelo nejméně 95.000 příslušníků jednotek ruské armády. Uvedla to dnes britská stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona údaj vypočítala na základě veřejně dostupných zdrojů. Sama stanice uvádí, že uvedený počet představuje zhruba 50 až 60 procent skutečných ruských ztrát, které by mohly činit přes 200.000 mrtvých vojáků.
Ke svým ztrátám se jen zřídka vyjadřuje Ukrajina. BBC však cituje server Ukraine Losses, který rovněž dohledává údaje o padlých v bojích skrze otevřené zdroje. BBC spolehlivost serveru prověřila na vzorku padlých. Podle tohoto zdroje v řadách ukrajinské armády zemřelo na 70.400 vojáků. Ani tento výčet zřejmě není úplný.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
