Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Na společné tiskové konferenci oba politici nevystoupili, na žádost americké strany byla zrušena. Kelloggova návštěva v Kyjevě se koná v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za „dobré a podrobné“. „Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky,“ cituje Zelenského server RBK Ukrajina. Podle ukrajinského prezidenta je Ukrajina připravena na silnou dohodu s Trumpem týkající se investic a bezpečnosti. Nabízí nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako ty „naše“. Trumpovi hodlá prý říct, že tváří v tvář Putinovi není možné ukázat slabost. Slabost vůči Putinovi by nezajistila důvěryhodnost vůči Číně.
Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině. Jednání o míru se podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu.
„Nepošleme vojáky na Ukrajinu zítra,“ uvedl Macron, když dnes na sociálních sítích odpovídal na otázky občanů. Podle něj ale nelze vyloučit účast francouzských vojáků po dojednání míru v rámci spojenecké mise, která by byla součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ řekl dnes v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude, nové hrozby si budou vyžadovat vyšší investice do obrany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
