Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.
Podněstří se táhne podél moldavských hranic s Ukrajinou. Dodávky plynu do regionu se zastavily 1. ledna poté, co vypršela smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a Kyjev ji odmítl prodloužit. Desítky tisíc obyvatel regionu se následně ocitly bez tepla a elektřiny.
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
„Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici,“ uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86 000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
